1 HPT a extremismus

Existující modely historického myšlení pracují s konceptem tzv. dobových perspektiv (historical perspectives). Projekt Dějepis+ je rámoval otázkou “Jak lépe porozumět lidem, kteří žili v minulosti?” (Činátl et al., 2021, p. 10). Jak ale, že žákům se porozumět lidem v minulosti daří?

Jedním z nástrojů, který se o to pokouší, je tzv. Historical Perspective Taking (HPT) dotazník (Hartmann & Hasselhorn, 2008). Má solidní empirické podložení a úspěšně ho adaptovaly i další výzkumy (Huijgen et al., 2014, 2016).

Zdá se mi ale, že má jeden zásadní nedostatek – nijak nezohledňuje současné perspektivy žáků. Jinými slovy: žák, který dosáhne lepšího výsledku v HPT, nemusí ve skutečnosti vykazovat lepší porozumění lidem v minulosti. Může výsledku dosáhnout proto, že nepřejímá implicitní předpoklad současné perspektivy HPT – tedy že současná perspektiva všech žáků je “nacismus byl špatný”.

Jak výsledky ovlivňují právě názory (a perspektiva) žáka, bych chtěl ověřit následujícím výzkumem.

1.1 Plán a cíle výzkumu

Hlavní cíl: Ověřit, jestli a jak moc mohou dnešní postoje žáků (příklon k autoritarismu, normalizace nacismu) ovlivnit výsledky ve validovaném nástroji na měření historických perspektiv – tedy budit dojem dobrého historického myšlení jen proto, že jejich názory souzní s názory tehdejších aktérů.

Kromě toho by výzkum měl čéskym učitelům přispět

• ověřeným českým překladem HPT dotazníku;
• ověřeným nástroje pro ověření současných perspektiv žáků (FR-LF, KSA-3, SDR-5)

Tyto nástroje by měly učitelům pomoci lépe diagnostikovat, jak na tom jejich žáci jsou jak se schopností zaujmout dobové perspektivy, tak ohledně příklonu k různým autoritářským postojům – a v konečném důsledku tedy pomoci lépe přizpůsobit výuku moderních a soudobých dějin potřebám konkrétní třídy.

1.1.1 Jak to bude prakticky probíhat

Kdo: 9. ročník ZŠ + všechny ročníky SŠ

Čas: 15-25 minut čistého času

Jednotlivé části:

1. Sběr základních údajů: dotazník je anonymní, žáci pouze zadají svou třídu, pohlaví a poslední známku z dějepisu.
2. Mini-test znalostí (6 položek) – pro zjištění vlivu znalostí na schopnost zaujmout dobové perspektivy. (Huijgen et al., 2016)
3. Úkol na dobové perspektivy – český překlad ověřeného nástroje, který je postaven na fiktiní situaci z meziválečného Německa. (Hartmann & Hasselhorn, 2008)
4. Krátký anonymní dotazník postojů – obsahuje náhodně seřazené položky tří nástrojů:
   • FR-LF (mini verze o 6 položkách) - měří postoje k autoritářské vládě a zlehčování nacismu (Decker et al., 2013)
   • KSA-3 – měří ultra-pravicovou názorovou orientaci (Beierlein et al., 2014; Nießen et al., 2019)
   • SDR-5 – měří sociální žádoucnost, tedy jak moc ovlivňuje odpovědi žáků to, aby vypadali dobře (Hays et al., 1989)

Co bude dělat učitel?

• zašlete odkaz na vyplnění dotazníku (elektronicky) nebo rozdáte vytištěné dotazníky v papírové variantě
• dohlédnete na klidný průběh a odevzdání

Etika a bezpečí

• Účast je dobrovolná a anonymní, žák může vyplňování odmítnout – nenuťte ho, prosím
• Pokud by některé otázky vyvolaly reakci žáků, doporučuji zařadit krátký bezpečný prostor pro reflexi a sdilení

1.1.2 Co jako jako zapojený učitel dostanu?

1. Souhrnný report za třídu/školu:
   • jaké žáci prokázali schopnosti zaujmout dobovou perspektivu
   • jaký se u nich projevil vztah mezi znalostmi a schopností zaujmout dobovou perspektivu
   • případné náznaky nežádoucího “přilepšení” výkonu na základě postojů žáku
2. Doporučení do výuky:
   • tipy na základě výzkumů, jak prohlubovat schopnost žáků zaujmout dobové perspektivy;
   • tipy, jak vybírat kontext, který žákům pomůže (časový, prostorový, socio-politický, socio-kulturní)

1.2 Předpokládaná zjištění

1.2.1 Scénář A – potvrzení vlivu postojů žáka

Pracovní hypotéza je, že příklon žáka k extremistickým postojům může kontaminovat výsledky testu na schopnost zaujmout dobové perspektivy. Pokud se to potvrdí, bude to pro nás:

1. signál, že při výuce dějepisu je důležité s postoji žáka pracovat a vědomě je reflektovat, protože mohou ovlivnit nejen jeho přemýšlení o minulosti, ale i to, jak jeho výstupy působí skrytě na učitele;
2. solidní základ pro přemýslení o tom, jak konstruovat ověřování schopnosti zaujmout dobové perspektivy, které by nebylo náchylné na ovlivnění postoji žáka.

1.2.2 Scénář B – vliv postojů žáka se neprokáže

Pokud se hypotéza vlivu postojů žáka na výsledky neprokáže, bude to trochu zklamání a překvapení. Nicméně i to bude cenné zjištění – a hlavně, zůstane nám validovaný a funkční nástroj, pomocí kterého bude možné schopnost žáků zaujmout dobovou perspektivu ověřovat.

1.2.3 FAQ

Není to politický průzkum? – Ne. Nezajímají mne přímo politické postoje žáků, ale to, jak mohou ovlivnit (kontaminovat) ověřování schopnosti zaujmout dobovou prespektivu.

Proč se pracuje s “fiktivní” situací bez primárního pramene? – Autoři původního nástroje HPT vycházeli z předpokladu, že při použití primárního pramene by výsledky mohla do velké míry ovlivnit schopnost žáků číst dobový pramen.

Můžu úlohy a dotazníky nějak připomínkovat? – Rozhodně! Pokud máte návrh na vylepšení překladu nebo formulace, napište mi na juda.kaleta@gmail.com. Zároveň ale platí, že se snažím být věrný originálu – takže vylepšení, které se budou příliš vzdalovat od původní verze, sice ocením a poznamenám si, ale spíše nebudu moci začlenit.

1.3 Materiály

• Stručný výzkumný záměr (anglicky)
• Mini test znalostí (není určen pro sdílení se žáky)
• Překlad HPT dotazníku do češtiny (není určen k sdílení se žáky)
• Adaptace FR-LF + KSA + SDR dotazníku do češtiny (není určeno ke sdílení se žáky)
• Google Form šablona celého dotazníku ke kopírování (vyžaduje Google účet)
  • po vytvoření kopie je určeno k online zadávání žákům
• Papírová verze k tisku (Google Docs) - je určeno k zadávání žákům
  • Papírová verze k tisku (PDF, verze na 1 list)
  • Papírová verze k tisku (PDF, verze na 2 listy)

Literatura

Beierlein, C., Asbrock, F., Kauff, M., & Schmidt, P. (2014). Die Kurzskala Autoritarismus (KSA-3): Ein ökonomisches Messinstrument zur Erfassung autoritärer Einstellungen (2014/32). GESIS – Leibniz-Institut für Sozialwissenschaften.

Činátl, K. et al. (2021). Metodika HistoryLabu. https://lms.historylab.cz/pdf/metodika-historylabu.pdf

Decker, O., Kiess, J., & Brähler, E. (2013). Rechtsextremismus der Mitte: Die Leipziger Mitte-Studie 2012. Springer VS.

Hartmann, U., & Hasselhorn, M. (2008). Historical perspective taking: A standardized measure for an aspect of students’ historical thinking. Learning and Individual Differences, 18, 264–270. https://doi.org/10.1016/j.lindif.2007.10.002

Hays, R. D., Hayashi, T., & Stewart, A. L. (1989). A Five-Item Measure of Socially Desirable Response Set. Educational and Psychological Measurement, 49, 629–636. https://doi.org/10.1177/001316448904900315

Huijgen, T., Boxtel, C. van, Grift, W. van de, & Holthuis, P. (2014). Testing elementary and secondary school students’ ability to perform historical perspective taking: the constructing of valid and reliable measure instruments. European Journal of Psychology of Education, 29, 653–672. https://doi.org/10.1007/s10212-014-0219-4

Huijgen, T., Boxtel, C. van, Grift, W. van de, & Holthuis, P. (2016). Toward Historical Perspective Taking: Students’ Reasoning When Contextualizing the Actions of People in the Past. Theory & Research in Social Education, 45, 110–144. https://doi.org/10.1080/00933104.2016.1208597

Nießen, D., Schmidt, I., Beierlein, C., & Lechner, C. M. (2019). An English-language adaptation of the Authoritarianism Short Scale (KSA-3). Zusammenstellung Sozialwissenschaftlicher Items Und Skalen (ZIS). https://doi.org/10.6102/zis272