1 HPT a extremismus

Existující modely historického myšlení pracují s konceptem tzv. dobových perspektiv (historical perspectives). Projekt Dějepis+ je rámoval otázkou “Jak lépe porozumět lidem, kteří žili v minulosti?” (Činátl et al., 2021, p. 10). Jak ale, že žákům se porozumět lidem v minulosti daří?

Jedním z nástrojů, který se o to pokouší, je tzv. Historical Perspective Taking (HPT) dotazník (Hartmann & Hasselhorn, 2008). Má solidní empirické podložení a úspěšně ho adaptovaly i další výzkumy (Huijgen et al., 2014, 2016).

Zdá se mi ale, že má jeden zásadní nedostatek – nijak nezohledňuje současné perspektivy žáků. Jinými slovy: žák, který dosáhne lepšího výsledku v HPT, nemusí ve skutečnosti vykazovat lepší porozumění lidem v minulosti. Může výsledku dosáhnout proto, že nepřejímá implicitní předpoklad současné perspektivy HPT – tedy že současná perspektiva všech žáků je “nacismus byl špatný”.

Jak výsledky ovlivňují právě názory (a perspektiva) žáka, bych chtěl ověřit následujícím výzkumem.

1.1 Plánovaný výzkum

1.1.1 Plán a cíle výzkumu

Hlavní cíl: Ověřit, jestli a jak moc mohou dnešní postoje žáků (příklon k autoritarismu, normalizace nacismu) ovlivnit výsledky ve validovaném nástroji na měření historických perspektiv – tedy budit dojem dobrého historického myšlení jen proto, že jejich názory souzní s názory tehdejších aktérů.

Kromě toho by výzkum měl čéskym učitelům přispět

  • ověřeným českým překladem HPT dotazníku;
  • ověřeným nástroje pro ověření současných perspektiv žáků (FR-LF, KSA-3, SDR-5)

Tyto nástroje by měly učitelům pomoci lépe diagnostikovat, jak na tom jejich žáci jsou jak se schopností zaujmout dobové perspektivy, tak ohledně příklonu k různým autoritářským postojům – a v konečném důsledku tedy pomoci lépe přizpůsobit výuku moderních a soudobých dějin potřebám konkrétní třídy.

1.1.1.1 Jak to bude prakticky probíhat

Kdo: 9. ročník ZŠ + všechny ročníky SŠ

Čas: 15-25 minut čistého času

Jednotlivé části:

  1. Sběr základních údajů: dotazník je anonymní, žáci pouze zadají svou třídu, pohlaví a poslední známku z dějepisu.
  2. Mini-test znalostí (6 položek) – pro zjištění vlivu znalostí na schopnost zaujmout dobové perspektivy. (Huijgen et al., 2016)
  3. Úkol na dobové perspektivy – český překlad ověřeného nástroje, který je postaven na fiktiní situaci z meziválečného Německa. (Hartmann & Hasselhorn, 2008)
  4. Krátký anonymní dotazník postojů – obsahuje náhodně seřazené položky tří nástrojů:

Co bude dělat učitel?

  • zašlete odkaz na vyplnění dotazníku (elektronicky) nebo rozdáte vytištěné dotazníky v papírové variantě
  • dohlédnete na klidný průběh a odevzdání

Etika a bezpečí

  • Účast je dobrovolná a anonymní, žák může vyplňování odmítnout – nenuťte ho, prosím
  • Pokud by některé otázky vyvolaly reakci žáků, doporučuji zařadit krátký bezpečný prostor pro reflexi a sdilení

1.1.1.2 Co jako jako zapojený učitel dostanu?

  1. Souhrnný report za třídu/školu:
    • jaké žáci prokázali schopnosti zaujmout dobovou perspektivu
    • jaký se u nich projevil vztah mezi znalostmi a schopností zaujmout dobovou perspektivu
    • případné náznaky nežádoucího “přilepšení” výkonu na základě postojů žáku
  2. Doporučení do výuky:
    • tipy na základě výzkumů, jak prohlubovat schopnost žáků zaujmout dobové perspektivy;
    • tipy, jak vybírat kontext, který žákům pomůže (časový, prostorový, socio-politický, socio-kulturní)

1.1.2 Předpokládaná zjištění

1.1.2.1 Scénář A – potvrzení vlivu postojů žáka

Pracovní hypotéza je, že příklon žáka k extremistickým postojům může kontaminovat výsledky testu na schopnost zaujmout dobové perspektivy. Pokud se to potvrdí, bude to pro nás:

  1. signál, že při výuce dějepisu je důležité s postoji žáka pracovat a vědomě je reflektovat, protože mohou ovlivnit nejen jeho přemýšlení o minulosti, ale i to, jak jeho výstupy působí skrytě na učitele;
  2. solidní základ pro přemýslení o tom, jak konstruovat ověřování schopnosti zaujmout dobové perspektivy, které by nebylo náchylné na ovlivnění postoji žáka.

1.1.2.2 Scénář B – vliv postojů žáka se neprokáže

Pokud se hypotéza vlivu postojů žáka na výsledky neprokáže, bude to trochu zklamání a překvapení. Nicméně i to bude cenné zjištění – a hlavně, zůstane nám validovaný a funkční nástroj, pomocí kterého bude možné schopnost žáků zaujmout dobovou perspektivu ověřovat.

1.1.2.3 FAQ pro učitele

Není to politický průzkum? – Ne. Nezajímají mne přímo politické postoje žáků, ale to, jak mohou ovlivnit (kontaminovat) ověřování schopnosti zaujmout dobovou prespektivu.

Proč se pracuje s “fiktivní” situací bez primárního pramene? – Autoři původního nástroje HPT vycházeli z předpokladu, že při použití primárního pramene by výsledky mohla do velké míry ovlivnit schopnost žáků číst dobový pramen.

Můžu úlohy a dotazníky nějak připomínkovat? – Rozhodně! Pokud máte návrh na vylepšení překladu nebo formulace, napište mi na juda.kaleta@gmail.com. Zároveň ale platí, že se snažím být věrný originálu – takže vylepšení, které se budou příliš vzdalovat od původní verze, sice ocením a poznamenám si, ale spíše nebudu moci začlenit.

1.2 Výsledky výzkumu

V dějepise se často snažíme žákům pomoci porozumět lidem v minulosti v jejich dobovém kontextu, nikoli je hodnotit dnešníma očima. Tuto schopnost se výzkumně snaží zachytit test Historical Perspective Taking (HPT). Jenže…

Nemůže žák dosáhnout dobrého výsledku v testu dobových perspektiv spíše proto, že jeho současné postoje souzní s postoji historických aktérů, než proto, že skutečně dobře historicky uvažuje?

Konkrétně: nemohou zda autoritářské nebo pro-nacistické postoje „vylepšit“ výsledek v úloze zaměřené na porozumění meziválečnému Německu?

Ne, předpoklad, že žáci s autoritářskými postoji dosáhnou lepších výsledků v HPT testu, se nepotvrdil. Korelace mezi postoji a výsledky v HPT byla velmi slabá až nulová. To znamená, že výsledky v HPT testu nejsou kontaminovány současnými postoji žáků. Dobrá zpráva pro učitele dějepisu - výsledky v HPT testu skutečně odrážejí schopnost žáků zaujmout dobové perspektivy, nikoliv jejich současné názory. Můžete ho tedy bez obav používat jako nástroj pro diagnostiku historického myšlení vašich žáků.

1.2.1 Jak výzkum probíhal?

Výzkum proběhl v prosinci 2025 a zúčastnili se ho žáci 9. ročníků ZŠ a všech ročníků SŠ z různých typů škol a regionů ČR. Cílem při tom nebyla reprezentativnost (výsledky tedy nic neříkají o tom, jak jsou na tom “čeští žáci” obecně), ale jen zjištění, zda se potvrdí hypotéza, že autoritářské postoje žáků mohou ovlivnit výsledky v HPT testu.

Celkem se výzkumu zúčastnilo 293 žáků z 10 škol (20 tříd).

1.2.1.1 Podrobnosti o vzorku žáků

1.2.1.2 Co žáci vyplňovali?

Žáci vyplňovali dotazník v délce přibližně 20-30 minut pomocí Google Forms (online). Dotazník obsahoval:

  1. Základní údaje – konkrétně třída, pohlaví a poslední známka z dějepisu.
  2. Mini-test znalostí – 6 otázek na základní znalosti o meziválečném Německu pro kontrolu vlivu znalostí na výsledky HPT.
  3. HPT dotazník – český překlad ověřeného nástroje na měření schopnosti zaujmout dobové perspektivy (Hartmann & Hasselhorn, 2008).
  4. Dotazník postojů – obsahoval položky z následujících nástrojů:

Všechny nástroje byly přeloženy do češtiny a zpětně přeloženy do angličtiny pro ověření kvality překladu. HPT dotazník byl navíc zkontrolován nezávislým učitelem dějepisu s dostatečnou praxí a znalostí modelů historického myšlení. Všechny dotazníky níže v sekci Materiály.

1.2.2 Výsledky

Hlavní výsledek – nepotvrdilo se, že by příklon žáků k autoritářským nebo extremistickým postojům zlepšoval výsledky v HPT testu.

  • Vztah mezi postoji žáků a jejich výsledky v HPT byl velmi slabý.
  • Žáci s autoritářskými postoji nedosahovali statisticky lepším výsledků, spíše data naznačovala opak (i když velmi slabě).

Závěr? Výsledky v HPT testu tedy skutečně odrážejí schopnost žáků zaujmout dobové perspektivy, nikoliv jejich současné názory. To je dobrá zpráva pro učitele – můžete HPT test použít pro měření, jestli žák dokáže zaujmout dobovou perspektivu a nemusíte se moc bát, že by žáci “ošidili” test svými postoji.

1.2.2.1 Podrobnější výsledky

Rozložení výsledků HPT zhruba odpovídá normálnímu rozložení, které se dalo očekávat. Celkově žáci dosahovali o něco nižších výsledků než v původní studii (Huijgen et al., 2016), ale rozdíl nebyl velký. Vliv na to mělo i to, že na rozdíl od nizozemské studie se výzkumu zúčastnili i žáci 9. ročníků ZŠ, učilišť a středních odborných škol. V nizozemskě studii šlo pouze o žáky z ekvivalentu gymnázií.

Zároveň ale platí, že zapojení čeští učitelé se rekrutovali především z těch, kteří mají zájem o moderní dějiny a výuku dějepisu, takže nelze vyloučit, že jejich žáci mohou být nadprůměrní i v tomto ohledu. Opakuji, že výzkum ale nebyl zaměřen na reprezentativnost, ale jen na ověření hlavní hypotézy.

Table 1.1: Základní deskriptivní statistiky celkového skóre HPT
Průměr Rozptyl SD Minimum Maximum
2.83 0.24 0.49 1.67 3.89

Vztah mezi postoji a HPT je znázorněn na následujícím grafu lineární regresní přímkou. Jak je vidět, vztah je velmi slabý. Tento výsledek byl potvrzen složitějšími statistickými modely (lineární smíšené modely s náhodnými efekty pro třídy a školy), které ale zde neuvádím pro přehlednost. Zájemcům rád poskytnu kompletní analýzy, v budoucnu se snad objeví i v nějakém odborném článku.

Ve vztahu k testu znalostí se potvrdily výsledky předchozích studií, že znalosti se na výsledcích HPT podílejí zhruba z 20 %. Žáci s lepšími znalostmi dosahovali i lepších výsledků v HPT testu.

1.2.2.2 Korelační matice

Table 1.2: Korelační matice (Pearson r; pairwise complete.obs)
HPT (celkem) HPT (bez ROA) POP* ROA CONT FR-LF mini KN
HPT (celkem) 1.00 0.90 0.64 0.72 0.78 -0.03 0.37
HPT (bez ROA) 0.90 1.00 0.76 0.35 0.82 -0.04 0.33
POP* 0.64 0.76 1.00 0.16 0.25 -0.09 0.31
ROA 0.72 0.35 0.16 1.00 0.38 0.00 0.28
CONT 0.78 0.82 0.25 0.38 1.00 0.02 0.23
FR-LF mini -0.03 -0.04 -0.09 0.00 0.02 1.00 -0.11
KN 0.37 0.33 0.31 0.28 0.23 -0.11 1.00
Pozn.: POP* = absence presentistického (populistického) uvažování; ROA = role aktéra; CONT = kontextualizace. FR-LF mini je průměr RD1–RD3 a NS1–NS3. KN = mini test znalostí. Korelace jsou pouze deskriptivní (bez korekce na shlukování ve třídách).

Konkrétně byly provedeny následující analýzy:

  • analýza spolehlivosti jednotlivých škál (Cronbachova alfa, McDonaldovo omega)
  • modely zohledňující shlukování ve třídách a školách (lineární smíšené modely)
  • kontrola vlivu znalostí (mini test znalostí)
  • test férovosti jednotlivých položek (DIF analýza)
  • srovnání struktury testu mezi různými skupinami (vícefaktorová analýza)

Tyto analýzy vedly ke stejným závṙům jako jednoduché grafy výše, navíc potvdily robustnost a použitelnost HPT dotazníku v českém překladu a kontextu.

1.2.3 Co si z výsledků může učitel odnést?

  1. HPT dotazník lze používat pro ověření schopnosti žáků zaujmout dobové perspektivy. Samozřejmě je vhodné ho kombinovat s dalšími nástroji a přístupy (např. HistoryLabovými cvičeními zaměřenými na tento koncept), ale jako jeden z nástrojů pro diagnostiku historického myšlení je použitelný.
  2. Schopnost dobových perspektiv není to samé jako souhlas s danými postoji. I žáci s autoritářskými nebo pro-nacistickými postoji mohou mít potíže s porozuměním lidem v minulosti v jejich dobovém kontextu. Naopak žáci s demokratickými postoji nemusí mít automaticky dobové perspektivy zvládnuté.
  3. Znalosti jsou podstatné, ale nejsou vším. Znalosti o daném historickém období (v tomto případě meziválečné Německo) hrají roli v tom, jak dobře žák dokáže zaujmout dobovou perspektivu, ale nejsou jediným faktorem a zdaleka ne tím hlavním. Je důležité rozvíjet i další dovednosti a schopnosti historického myšlení.

Literatura

Beierlein, C., Asbrock, F., Kauff, M., & Schmidt, P. (2014). Die Kurzskala Autoritarismus (KSA-3): Ein ökonomisches Messinstrument zur Erfassung autoritärer Einstellungen (2014/32). GESIS – Leibniz-Institut für Sozialwissenschaften.
Činátl, K. et al. (2021). Metodika HistoryLabu. https://lms.historylab.cz/pdf/metodika-historylabu.pdf
Decker, O., Kiess, J., & Brähler, E. (2013). Rechtsextremismus der Mitte: Die Leipziger Mitte-Studie 2012. Springer VS.
Hartmann, U., & Hasselhorn, M. (2008). Historical perspective taking: A standardized measure for an aspect of students’ historical thinking. Learning and Individual Differences, 18, 264–270. https://doi.org/10.1016/j.lindif.2007.10.002
Hays, R. D., Hayashi, T., & Stewart, A. L. (1989). A Five-Item Measure of Socially Desirable Response Set. Educational and Psychological Measurement, 49, 629–636. https://doi.org/10.1177/001316448904900315
Huijgen, T., Boxtel, C. van, Grift, W. van de, & Holthuis, P. (2014). Testing elementary and secondary school students’ ability to perform historical perspective taking: the constructing of valid and reliable measure instruments. European Journal of Psychology of Education, 29, 653–672. https://doi.org/10.1007/s10212-014-0219-4
Huijgen, T., Boxtel, C. van, Grift, W. van de, & Holthuis, P. (2016). Toward Historical Perspective Taking: Students’ Reasoning When Contextualizing the Actions of People in the Past. Theory & Research in Social Education, 45, 110–144. https://doi.org/10.1080/00933104.2016.1208597
Nießen, D., Schmidt, I., Beierlein, C., & Lechner, C. M. (2019). An English-language adaptation of the Authoritarianism Short Scale (KSA-3). Zusammenstellung Sozialwissenschaftlicher Items Und Skalen (ZIS). https://doi.org/10.6102/zis272